|
|
Faktory ovlivňující výdaje na dávky nemocenské v ČR
Korbičková, Andrea
Korbičková, A. Faktory ovlivňující výdaje na dávky nemocenské v ČR. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2017. Práce se zabývá analýzou faktorů ovlivňujících objem vyplacených dávek na nemocenskou v České republice. V rámci literárního přehledu jsou na základě odborných článků a publikací nalezeny potenciální faktory, které mohou ovlivňovat výše uvedenou vysvětlovanou proměnnou. Regresní analýzou jsou pak všechny tyto ovlivňující proměnné ověřovány a díky tomu jsou zjištěny faktory skutečně ovlivňující objem vyplacených dávek na nemocenskou v ČR. Tyto proměnné jsou následně metodou nejmenší čtverců kvantifikovány. V praktické části práce jsou také zkoumány časové řady Výdaje na dávky nemocenského pojištění a Příjem z pojistného a příslušenství na nemocenské pojištění kvalitativní dekompoziční metodou. Pro obě tyto časové řady jsou následně vytvořeny predikce na čtyři následné čtvrtletí, tedy pro celý rok 2017. Díky analýzám těchto dvou časových řad je vytvořena bilance příjmů a výdajů a doporučena opatření pro Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ze získaných výsledků praktické části jsou v diskusi také vyvozeny důsledky, ze kterých jsou následně navrhnuta řešení a opatření pro zaměstnavatele za účelem ušetření mzdových nákladů a efektivního řízení lidských zdrojů. Všechny analýzy v této práci jsou prováděny z kvartálních dat za období let 2004 až 2016.
|
|
|
Analýza pracovní neschopnosti v České republice: trendy a příčiny
Hubálovská, Nikola ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Burcin, Boris (oponent)
Analýza pracovní neschopnosti v České republice: trendy a příčiny Abstrakt Diplomová práce má za cíl studovat trendy pracovní neschopnosti v České republice po vzniku samostatného českého státu, tedy od 1. 1. 1993 do současnosti. V teoretické části se práce zaměřuje na legislativní změny, týkající se pracovní neschopnosti ve sledovaném období. Dále je mapován vývoj pracovní neschopnosti na území České republiky pomocí vybraných demografických ukazatelů pracovní neschopnosti se zaměřením na strukturu pracovní neschopnosti dle mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10), dle věku, krajů, sezónních trendů, klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO). V této části jde především o vývoj průměrného procenta pracovní neschopnosti, ukončených případů pracovní neschopnosti na 100 000 pojištěných osob a o analýzu průměrné délky pracovní neschopnosti. Následující část práce se opírá o pokročilou analýzu dat Výběrového šetření pracovních sil. Poslední kapitola je věnována mezinárodnímu srovnání. Klíčová slova: dočasná pracovní neschopnost, ukončené případy pracovní neschopnosti, Česká republika, nemocenské pojištění, nemocnost, nemocenské dávky, sociální systém
|
|
|
Analýza efektivity dopadů změn nemocenského pojištění v ČR v letech 2010-2017
Skřivancová, Petra ; Štípek, Vladimír (vedoucí práce) ; Lukášová, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou a hodnocením dopadu změn, které nastaly v systému nemocenského pojištění v České republice v letech 2010 až 2017. Během tohoto období došlo k několika legislativním úpravám zákona o nemocenském pojištění, především se jedná o úsporná opatření přijatá v roce 2010 a změny v roce 2011 a 2014. Teoretická část práce se zabývá historií a současností systému, dále jsou zde popsány legislativní změny v jednotlivých letech. Konec teoretické části charakterizuje nemocenské pojištění a jeho dávky. Začátek praktické části je věnován modelovému příkladu výpočtu dávek nemocenského pojištění, na kterém můžeme pozorovat vliv přijatých úsporných opatření. Druhá část analyzuje dopad změn na příjmy a výdaje nemocenského pojištění. Výdaje v posledních letech stoupají a dotahují se na úroveň příjmů, což může časem vést k finanční nesoběstačnosti systému. Dále je zde provedena analýza ukazatelů nemocenského pojištění, převážně tedy dočasné pracovní neschopnost, ze které je patrné, že i přes snižování průměrné délky jednoho případu se průměrné procento pracovní neschopnosti zvyšuje. Na závěr práce analyzuje vliv změn na okruhy pojištěných osob a hodnotí dopady změn. Na základě zjištěných výsledků jsou poté navržena opatření ke zlepšení systému nemocenského pojištění.
|
|
|
Institut překážek v práci v českém pracovním právu
Čepelová, Olga ; Vysokajová, Margerita (vedoucí práce) ; Štangová, Věra (oponent) ; Brádlerová, Libuše (oponent)
v českém jazyce Překážky v práci jsou souborem právních skutečností, které mají zásadní vliv na pracovněprávní vztahy a dotýkající se po většině každého zaměstnance a rovněž i korelativně zaměstnavatele. Tato práce si kladla za cíl probádat tuto oblast pracovního práva důkladněji a naznačit práva a povinnosti obou subjektů pracovněprávního vztahu i nad rámec zákoníku práce a prováděcích předpisů. A to tak, aby bylo podáno komplexní pojednání o této problematice s možným řešením vyskytnuvších se neočekávaných a zákoníkem práce nepředvídatelných situacích. Překážky v práci jsou právem uznané skutečnosti, které dočasně ztěžují nebo brání zaměstnanci ve výkonu práce vyplývajícího z pracovněprávního vztahu a zaměstnavateli v přidělování práce, kdy absence zaměstnance v práci je zaměstnavatelem omluvena při splnění podmínek stanovených pracovněprávními předpisy, vnitřním předpisem, popř. smlouvou. Náhrada mzdy nebo platu a podmínky jejího vyplácení při nečinnosti zaměstnance jsou stanoveny těmito výše uvedenými dokumenty. V úvodu disertační práce nastiňuje, proč bylo zvoleno právě toto téma, jsou uvedeny podporující průzkumy Evropského statistického úřadu, které jsou detailněji analyzovány. Práce si klade za cíl pojednat zejména o osobních překážkách v práci na straně zaměstnance se speciálním zaměřením...
|
|
|
Zabezpečení v nemoci a mateřství očima občanů ČR
Chotěborská, Šárka ; Čabanová, Bohumila (vedoucí práce) ; Orságová, Petra (oponent)
Předkládaná diplomová práce hodnotí nemocenské pojištění v ČR i v Evropě z hlediska občanů ČR. Cílem práce je analýza systému nemocenského pojištění v ČR s ohledem na změny systému a zjištění dopadů reformy na pojištěnce. Současně porovnává dopady na pojištěnce českého systému s pracovníky, kteří si uplatnili nárok na dávku z jiných systémů Evropy. Východiskem pro práci byly koncepty sociálního kapitálu se zaměřením na sociální zabezpečení a jeho legitimitu, koncept nerovnosti a chudoby, koncept lidského potenciálu a teorie byrokracie. Za účelem získání objektivních údajů byla nejprve provedena srovnávací analýza vybraných systémů nemocenského pojištění v Evropě. Další část práce se zaměřuje na reformu systému nemocenského pojištění v ČR, analyzuje a porovnává některé vybrané ukazatele systému se zaměřením na roky 2008 a 2009. První polovina empirické části práce zpracovaná na základě kvalitativního výzkumu ukazuje dopady reformy na zaměstnance, prezentuje jejich postoje, pocity a názory na současnou podobu systému. Druhá polovina empirické části práce ukazuje zkušenosti cizozemských pojištěnců s některými evropskými systémy. Současně porovnává některé zkušenosti českých pojištěnců a cizozemských pojištěnců a hodnotí kvalitu aplikace koordinačních pravidel Evropské unie. Tato práce také nabízí možný způsob...
|
|
|
Překážky v práci z právního a ekonomického hlediska
Stibor, Martin ; Korcová, Renata (vedoucí práce) ; Alena, Alena (oponent)
Diplomová práce se zabývá institutem překážek v práci a je rozdělena do dvou částí. V první části je proveden souhrnný přehled právní úpravy, který je založen na sběru dat a na shromažďování informací z právních předpisů, odborných publikací a internetových zdrojů, zabývajících se problematikou překážek v práci. Praktická část je pak věnována problematice uplatňování těchto překážek v práci na straně zaměstnance a na straně zaměstnavatele v praxi a to u vybrané společnosti z pohledu právního a ekonomického. Praktická část práce postihuje problematiku žádání, schvalování, povolování, uplatňování a proplácení těchto překážek v práci u zaměstnavatele a analýzu problémů které mu v souvislosti s uplatněním tohoto institutu ze strany zaměstnance vznikají. V této části jsou použity metody přímého pozorování, analýzy interních dokumentů a v neposlední řadě polostrukturované rozhovory s vedoucími pracovníky společnosti. Výsledkem je přístupu v praxi s platnou legislativou a ekonomický dopad na celkové výsledky společnosti a doporučení směřující ke zvýšení efektivnosti nastaveného systému společnosti ve vztahu k ekonomice a spokojenosti zaměstnanců.
|
|
|
Komparativní analýza současného systému nemocenského pojištění v České republice a vybraných zemích EU
Paszyc, Tomáš ; Prachař, Ondřej (vedoucí práce) ; Vebrová, Ludmila (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá nákladností a efektivitou systému nemocenského pojištění v České republice v komparaci se Švédskem, Německem a Estonskem. Sekundárním cílem práce je charakteristika systému nemocenského pojištění v České republice a analýza reformy nemocenského pojištění z roku 2009, kde práce popisuje příčiny vedoucí k této reformě a její následné výsledky. Výsledky této reformy v České republice jsou vyhodnoceny jako pozitivní, když ukazatelé, které jsou v této práci zkoumány -- saldo nemocenského pojištění, dočasná pracovní neschopnost a zneužívání systému nemocenského pojištění, ukazují, že ve všech těchto zmiňovaných případech došlo k zlepšení. Komparace nemocenského pojištění se Švédskem, Německem a Estonskem ukazuje, že v České republice došlo ve sledovaném období k významnému snížení dočasné pracovní neschopnosti oproti ostatním zemím. Ve srovnání s těmito zeměmi ovšem Česká republika vydává také na nemocenské dávky podprůměrné prostředky zvláště oproti Německu a Švédsku, což dokresluje případová studie, která ukazuje, že v případě nejkratší uvažované dočasné pracovní neschopnosti je českému zaměstnanci kompenzována ztracená mzda nejmenší částí. Jako efektivní se ukazuje větší zapojení zaměstnavatelů v podobně různých benefitů a programů pro své zaměstnance, které může snižovat i předcházet dočasné pracovní neschopnosti a také může snížit celkové náklady. Naopak by měla být zvýšena kompenzace příjmu při dočasné pracovní neschopnosti či snížena karenční lhůta.
|
|
|
Porovnání úlohy a činnosti lékařské posudkové služby v systému nemocenského pojištění v ČR a na Slovensku
ADAMCOVÁ, Pavlína
Diplomová práce s názvem Porovnání úlohy a činnosti lékařské posudkové služby v systému nemocenského pojištění v ČR a na Slovensku je ve své teoretické části zaměřena na informace týkající se systému sociálního zabezpečení se zaměřením na nemocenské pojištění jak v dobách Československa, tak v současném uspořádání České republiky a Slovenska. V návaznosti na to je dále rozpracována tematika lékařské posudkové služby. Jsou zde shrnuty nejdůležitější činnosti LPS a jednotlivé kompetence orgánů činných v nemocenském pojištění. Pro ucelenost problematiky je zmíněn také institut upravující veřejné zdravotní pojištění včetně souvisejícího revizního lékařství. Hlavním cílem diplomové práce je porovnání úlohy a činnosti lékařské posudkové služby v ČR a na Slovensku. Pro hlubší zpracování jsou stanoveny také dílčí cíle. Jedním z nich je porovnání benefitů, které jsou v těchto dvou zemích na základě zdravotního stavu přiznávány v rámci nemocenského pojištění, a druhým je porovnání zdravotního stavu českých a slovenských obyvatel na základě statistik o získání dočasné pracovní neschopnosti s přihlédnutím na podmínky pro jejich přiznávání. Pro dosažení výše uvedených cílů je použita technika analýzy dokumentů. V empirické části diplomové práce jsou získaná data uspořádána do přehledných tabulek s komentářem a v následující kapitole 5 Diskuze jsou znázorněné údaje porovnány. Mezi témata závěrečné diskuze patří základní porovnání systému sociálního zabezpečení a nemocenského pojištění České republiky a Slovenska. Značná pozornost je věnována také možnosti sloučení nemocenského a zdravotního pojištění v obou zemích s přihlédnutím na názory zainteresovaných oborníků v této oblasti. Stěžejním obsahovým zaměřením diskuze je porovnání úlohy a činnosti lékařské posudkové služby v České republice a na Slovensku. Z výsledků vyplývá, že úloha a činnost LPS je v obou zemích velmi podobná, což je logické vzhledem ke společnému historickému základu. Hlavní činností české i slovenské LPS v nemocenském pojištění je činnost kontrolní, a to jak kontrola posuzování zdravotního stavu ošetřujícím lékařem, tak kontrola dodržování léčebného režimu dočasně práce neschopných. Lze však spatřit nuance v propracovanosti obou dnes již nezávislých systémů LPS. S ohledem na legislativu lze říci, že slovenská lékařská posudková služba pracuje důsledněji, což potvrzují také statistické údaje, čítající více provedených kontrol dodržování léčebného režimu a častější používání sankčních prostředků vůči pojištěncům, což plyne z důkladného strategického plánování kontrol. Diplomová práce nabízí porovnání systémů nemocenského pojištění a úlohy a činností LPS v ČR a na Slovensku. Může být použita jako studijní materiál pro studenty sociální politiky a práva sociálního zabezpečení. Může sloužit také jako podnět k dalšímu zkoumání v této oblasti a k zamyšlení nad různými možnostmi uspořádání systému sociálního zabezpečení těchto dvou zemí.
|
|
|
Překážky v práci na straně zaměstnance
Synák, Tomáš ; Soušková, Milena (vedoucí práce) ; Spirit, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá institutem překážek v práci na straně zaměstnance v českém právním prostředí s cílem poskytnout komplexní náhled na problematiku a též zhodnocení právní úpravy a praxe. Práce zasazuje překážky v práci na straně zaměstnance do kontextu a souvislostí v českém právu a následně postupně analyzuje jednotlivé překážky. Dále se práce zaměřuje na problematiku zabezpečení zaměstnance při těchto překážkách. Poslední kapitola se věnuje praxi studované oblasti a pracuje s výsledky průzkumu mezi zaměstnanci. Závěrem práce přináší hodnocení právní úpravy a nastiňuje možné změny, které by mohly vést k jejímu zkvalitnění.
|
|
|
Hypertenze jako příčina dočasné pracovní neschopnosti a její invalidizující důsledky
DVOŘÁKOVÁ, Olga
Jednou z nejčastějších nemocí oběhového aparátu je hypertenze. Svojí vysokou prevalencí v dospělé populaci představuje závažný zdravotní, ale i sociální problém. Neléčená hypertenze vede k závažným orgánovým komplikacím, které zcela zásadně ovlivňují kvalitu života nemocného. Avšak dříve než se hypertenze začne léčit, měla by předcházet prevence. Preventivní opatření můžeme rozdělit na primární a sekundární. Mezi preventivní opatření primární řadíme zanechání kouření, snížení tělesné hmotnosti, dostatečnou fyzickou aktivitu, redukci soli v potravě, omezení příjmu alkoholu. K sekundární prevenci řadíme časné odhalení nemocných s již existující hypertenzí. Prevencí by se snížily náklady na léčbu jak pacientovi, tak státu, a to zejména v případě komplikací hypertenze a hospitalizace v nemocnici. Čím účinnější je léčba a čím dříve je započatá, tím více se oddaluje vznik komplikací a prodlužuje se plnohodnotná fáze života. Akutní zhoršení hypertenze nebo komplikace jsou častou příčinou dočasné pracovní neschopnosti. Po dobu dočasné pracovní neschopnosti by se měl zlepšit zdravotní stav a mělo by dojít k jeho vyléčení nebo stabilizaci, aby se člověk mohl vrátit zpět do původního zaměstnání. Pokud nedojde k vyléčení nebo stabilizaci zdravotního stavu a tento stav trvá alespoň jeden rok, jako další přichází v úvahu invalidita. V našem pojetí je invalidita chápána nejen jako omezení pracovní schopnosti způsobující ztrátu na výdělku a možnosti ekonomické činnosti, ale často jsou v ní obsaženy i jiné aspekty jako jsou zdravotní, sociální, pracovně-právní. Do 31. 12. 2009 byla invalidita rozdělena na plnou a částečnou (plné a částečné invalidní důchody). Od 1. 1. 2010 se upustilo od dělení na plnou a částečnou invaliditu a nahradila jej tzv. třístupňová invalidita (invalidní důchod). Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jaký je podíl hypertenze a jejích komplikací na dočasné pracovní neschopnosti a následné dlouhodobé míře poklesu pracovní schopnosti v letech 2007 - 2011. Byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza, počet případů dočasné pracovní neschopnosti má v důsledku hypertenze a jejích komplikací narůstající tendenci a druhá hypotéza, počet případů posouzené invalidity v důsledku hypertenze a jejích komplikací narůstá. K získání potřebných informací jsem použila kvantitativní výzkum. V rámci tohoto kvantitativního výzkumu jsem zvolila metodu sekundární a obsahové analýzy dat dokumentů, které se týkají posuzování zdravotního stavu občanů pro účely sociálního zabezpečení. První základní soubor tvořili pojištěnci, kterým byla vystavena dočasná pracovní neschopnost v letech 2007 ? 2011 v okrese České Budějovice. Druhý základní soubor tvořily osoby, kterým byla přiznána invalidita v letech 2007 - 2011 v okrese České Budějovice. Výběr respondentů byl účelový dle diagnóz. Po rozboru a srovnání dat se první hypotéza nepotvrdila, protože pojištěnci mající dočasnou pracovní neschopnost z důvodu hypertenze a jejích komplikací v roce 2007 - 2011 neměla narůstající tendenci. Rovněž se nepotvrdila ani druhá hypotéza, kdy jsem zjistila, že počet případů posouzené invalidity v důsledku hypertenze a jejích komplikací nenarůstá. Jako návrh dalšího postupu by bylo zajímavé zaměřit se na věk, pohlaví, vzdělání a profesi pojištěnců a také zda je skutečně důvodem podání žádosti o invalidní důchod zdravotní stav žadatele nebo jejich socioekonomická situace.
|
host ::
RSS.